B. Věcná část

V kraji Královéhradeckém, do jehož jižní části Doudleby nad Orlicí patří, rozsáhlé roviny křídové tabule Polabí silně kontrastují s nejvyšším pohořím Čech, Krkonošemi a jejích „menším pohořím“ Orlickými horami. Oblast je protkaná říčkami a řekami povodí Labe, které jsou na jaře vydatně syceny vodou z horských sněžných pokrývek, které reprezentují každoročně kolem miliardy litrů. Přesně na takových místech se setkáváme s ideálními podmínkami pro využívání půdy k zemědělským účelům.

Z hlediska zásob pitné vody se ovšem jedná v rámci republiky o region, který je v případě nižších letních srážek nejvíce ohrožen jejím nedostatkem.

Lužická geologická oblast se táhne od Šluknovského výběžku na jihovýchod až na pomezí Čech a Moravy. Jedná se v podstatě o vyzdviženou hrásťovou kru z prvohorních a druhohorních sedimentů. Byla ovlivněna saxonskou tektogenezí (sopečnou činností) ve třetihorách, která vnesla do tváře Českého masívu řadu hlubinných zlomů, například středosaské nasunutí hraničící s východní větví středočeské oblasti. Větší část tvoří turonské pískovce (mladší druhohory). Ty přecházejí v předhůří Sudet, tedy Krkonoš a malých Orlických hor, v přeměněné horniny jílovitého původu, břidlice a fylity. Na samotných pohořích, se pak setkáváme s přeměněnými hlubinnými vyvřelinami, rulami a svory.

Městys má dvě místní částí - Doudleby nad Orlicí a Vyhnánov.

Doudleby nad Orlicí se rozkládají na obou březích Divoké Orlice, z větší části v její údolní nivě, západně od soutoku se Zdobnicí. Povrch katastru tvoří ve východní část Třebechovická tabule a severozápadní části Kozlovský hřbet.

Doudleby nad Orlicí mají úplnou plynofikaci, elektrifikaci, kabelový telekomunikační rozvod i zásobování pitnou vodou z veřejného vodovodu. Prochází jimi silnice první třídy a železniční trať Praha – Hradec Králové – Letohrad s odbočkou přes Vamberk do Rokytnice v Orlických horách. V současnosti žije v Doudlebách nad Orlicí ( k 15. 8. 2000 ) 1928 obyvatel. Obec Doudleby nad Orlicí se nachází v nadmořské výšce 285,9 m.

Akceptována jsou již realizovaná opatření. Požadavek na ochranu před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní provodní nezakládá v současné době žádná opatření, která by nárokovala navržení takových ploch. Ke snížení nebezpečí povodní obecně je nutné správně nakládat s povrchovými dešťovými vodami. tj. např. formou vsakování vody na vlastním pozemku nebo její akumulací v minimálně požadovaném množství, případně i správnou volbou povrchu zpevněných ploch umožňujících alespoň částečné vsakování. Ke snížení odtoku povrchových vod bude sloužit i návrh ochranného zatravnění, správná volba technologických postupů při obhospodařování ZPF.